Jedno březnové odpoledne objevil Martin článek o lezení na Maltě a s nadšením mi to doma vyprávěl a ukazoval fotky. Já se toho chytla, jak mám ve zvyku a jen tak z legrace koukla, jak se zrovna pohybují ceny letenek. A hele! Zase trefa na akci! Letenky v dubnových termínech se pohybovaly kolem 1000 Kč.
No a pak to šlo docela hopem. Napsali jsme pár lidem a vznikla devítičlenná grupa. Dva dny na to byly letenky v kapse a začalo se pomalu plánovat.
I když jsem se docela bála, že se v tolika lidech nemůžeme na všem shodnout, nakonec jsme to organizačně vymysleli fakt dobře. Nebyli bychom to ale my, kdyby nám všechno hrálo do karet.
Dopravní prostředek | letadlo, autobus |
Počet nocí | 4 |
Cena na osobu | 4700 Kč |
Pondělí
Odpoledne přijíždíme do Norimberku a parkujeme jednu zastávku metrem od letiště v městské části Ziegelstein. Stání je bezplatné a bez zákazu téměř ve všech ulicích. Lístek na metro stojí nechutných 3 eur, ale máme i těžký batoh na odbavení s veškerým lezeckým vybavením a tak se nám s tím tahat pěšky nechce.
Všechno stíháme krásně včas a když už sedíme v plným letadle zahlásí nám steward, že pilot rozbil startovací páčku a s náhradním dílem k nám přiletí jiné letadlo z jižní části Německa. Dvě hodiny čekáme uvnitř, už nás nemůžou pustit na ranvej ani zpátky na letiště. Ryanair se tentokrát fakt vytáhnul a nenabídl svým pasažérům ani hloupou vodu zdarma. Tím se nám bortí plán, že se po přistání někde najíme a přesuneme se blíž ke skalám.
Na Maltu přistáváme až večer po jedenácté. Na pásu vyzvedáváme odbavený batoh a všechny velké příručáky. No až na jeden! Michalovo modrá taška s lanem zůstala v kufru auta v Norimberku!
Spí se moc krásně, na posekaném kousku louky, poblíž letiště a nad hlavou místo hvězd září nejvíc břicha letadel.
Valleta
Úterý
Po včerejším incidentu s lanem nám nezbývá než zajet koupit jedno navíc a tím překopáváme plán a místo dnešního celodenního lezení jedeme dopoledne strávit do hlavního města – Valleta.
Z letiště se nejdřív přesouváme busem do města Qormi, kde u Lidlu snídáme a pak u vína chvíli diskutujeme. Marcel s Domčou se trhají a jedou ke skalám napřed s tím, že nám pošlou do zprávy, kudy se za nimi pak dostaneme. My ostatní popíjíme dál a zachraňujeme situaci v obchůdku s lezeckým vybavením Mochika. Mají tam všechno od kartuší po lana a presky a za podobný ceny jako v Čechách.
Před polednem už procházíme historickou částí Vallety, prohlížíme si z dálky pevnost Fort Manoel a Fort Ricasoli na protějším břehu a pak obědváme s výhledem na zátoku a rybářské domečky.
![](http://www.sbalbatoh.cz/wp-content/uploads/2018/04/20180424_124627-01-1024x576.jpg)
![](http://www.sbalbatoh.cz/wp-content/uploads/2018/04/20180424_112132-01-1024x576.jpeg)
Malta má přes 300 autobusových linek a pravděpodobně je vymýšlel nějaký vtipálek. U nás jsme zvyklí, že mezi městy jezdí přímo spoje, které se nikde nezdržují a ve městech pak kličkuje MHD mezi ulicemi. Tady kličkují a točí se v ulicích všechny spoje i ty, které působí zdánlivě jako dálkové. Prostě celý ostrov je jedno velké město s přecpanými zdivočelými autobusy.
Wied Babu
My jsme samozřejmě hned nastoupili špatně místo čísla 74 do 73 a v městečku Żurrieq pak máme problém návaznost těchto spojů pochopit. Nakoupíme si tady v krámku každý něco k jídlu a 3 velký lahve s vodou. Lenka pak u stánku s jahodami zjišťuje, kde nám stojí bus. Linkou 74 se dostáváme na zastávku Panorama v oblasti Wied Babu. Pokocháme se vyhlídkou na jeskyni Blue grotto a vracíme se kousek po silnici k červené budce u které slezeme po žebříku dolů na pěšinku mezi skály.
![](http://www.sbalbatoh.cz/wp-content/uploads/2018/04/20180424_174755-01-1024x576.jpg)
![](http://www.sbalbatoh.cz/wp-content/uploads/2018/04/IMG_2943-1024x576.jpg)
![](http://www.sbalbatoh.cz/wp-content/uploads/2018/04/20180424_181359-01-1024x576.jpg)
![](http://www.sbalbatoh.cz/wp-content/uploads/2018/04/Photo-25.04.18-9-00-01_preview-1024x768.jpeg)
![](http://www.sbalbatoh.cz/wp-content/uploads/2018/04/IMG_2963-1024x576.jpg)
Než se setmí stíháme ještě s Michalem dvě pětkový cesty a do té první se pouští i Anička, která je na skalách dnes poprvý. Barča se zase učí od Lenky slaňovat a Honza s Martinem si o kus vedle dávají o stupeň těžší výstupy.
Středa
Ráno nám dlouho trvá vyklepat se ze spacáků a lézt jdeme asi až po desáté. Stíhám jen tři lehčí šestky a jednu včerejší pětku si potom chci vytáhnout. Na můj morál ale ještě nepřišel vhodný čas a tak mě kluci pouští dolů a Honza jde po mně vysbírat presky.
Wied Babu – Central Chimneys vylezené cesty:
- Daylight Robbery 5a 24m
- Acida 5a 23m
- Flake Climb 5a 23m
Wied Babu – The Flying Arete vylezené cesty:
- Karma e Gesso 5b 24m
- Piccoli 6a+ 25m
Gozo
Na druhou hodinu se balíme a 74kou se vracíme do Valety, kde hned přesedáme na 42ku do města Cirkewwa. Lístek tady platí 2 hodiny s jakýmkoliv přestupem a stojí vždy 1,50 euro. Na konečné pak jen přeběhneme silnici a nasedáme na trajekt na Gozo, který se tímhle směrem neplatí a tak jen mezi auty nastoupíme do lodi a už frčíme kolem malého ostrůvku Comino rovnou do přístavu.
![](http://www.sbalbatoh.cz/wp-content/uploads/2018/04/20180425_173732-01-1024x576.jpg)
Na Gozu se většina linek stáčí do hlavního města Victoria Ir-Rabat. My si v Rabatu nakoupíme v Arkadia foodstore hned u McDonald’s na hlavní třídě a po pár studených pivkách pokračujeme 309tkou na severozápad ostrova. Vystupujeme už za tmy na zastávce Iż-Żebbuġ – Ghazziela. Za svitu měsíce se pak přesouváme na útesy do Wied L-Għasri.
Marcel nachází super spaní pod písečným převisem a s Domčou si pak na ohni pečou žampiony. My si s klukama vaříme kuskus s mořskými plody a pestem. Všichni si pak ještě v té nejlepší náladě vyprávíme historky u vína a je tak veselo, že si i zpíváme.
![](http://www.sbalbatoh.cz/wp-content/uploads/2018/04/20180426_062443-01-1024x576.jpg)
![](http://www.sbalbatoh.cz/wp-content/uploads/2018/04/20180426_063214-01-1024x576.jpg)
![](http://www.sbalbatoh.cz/wp-content/uploads/2018/04/Photo-26.04.18-8-26-34_preview-1024x768.jpeg)
Čtvrtek
Ráno mě budí písek, který se mi sype z převisu rovnou do tváře a tak stihnu být v 6:30 i u východu slunce.
Po snídani pokračujeme nad útesy do oblasti Wied il-Mielah. Martin, Honza, Marcel a Domča pak lezou krásné cesty nad mořem a my zůstáváme u těch lehčích v kaňonu. Škoda jen nedokončených zábradlí a schodů k přístupu do vody.
![](http://www.sbalbatoh.cz/wp-content/uploads/2018/04/20180426_092343-01-1024x546.jpg)
![](http://www.sbalbatoh.cz/wp-content/uploads/2018/04/20180426_113106-01-1024x576.jpg)
![](http://www.sbalbatoh.cz/wp-content/uploads/2018/04/20180426_113320-01-1024x576.jpg)
![](http://www.sbalbatoh.cz/wp-content/uploads/2018/04/IMG_3064-1024x576.jpg)
![](http://www.sbalbatoh.cz/wp-content/uploads/2018/04/IMG_20180428_020946_559-1024x640.jpg)
Wied il-Mielah East Side vylezené cesty:
- Pixy Rock 3 9m
- Rusty Rail 4 9m
- Wasps 4 9m
… zbytek party lezl dál na Wied il-Mielah Arch:
- Shipping Bollards 6b 12m
- Missing Two 5a 15m
- Little Knobbles 5a 15m
- Flat Calm 3+ 17m
Když si pak jde zkusit i Michal s Lenkou dvě cesty vedle jeskyně, zbytek kluků vyžene pražící slunce do moře. Nakonec mají ze špatného přístupu ještě srandu a skáčou si do modré laguny od žebříku. Anička poctivě fotí Michala a já s Barčou a Dominikou sledujeme kluky a jejich dětskou radost.
![](http://www.sbalbatoh.cz/wp-content/uploads/2018/04/IMG_3107-1024x576.jpg)
Po poledni se vracíme od moře do vesnice Għarb a na večer se chceme dostat co nejblíž k oblasti Victoria Lines, kde bychom zítra završili naše horolezení.
![](http://www.sbalbatoh.cz/wp-content/uploads/2018/04/20180426_154957-01-1024x576.jpg)
Bohužel tentokrát se za trajekt platí a nemine nás šíleně dlouhá fronta a další čekání uvnitř v hale. Cesta přes Gozo zpět na Maltu a na severní pláže Baħar iċ-Ċagħaq nám zaberou celý zbytek dne. Musíme nejdřív busem 221 do města Buggiba a pak 212kou do Baħaru.
Jsme už tak vyčerpaní z přestupů a cestování, že kempíme u moře pod přístřeškem prázdného karavanu.
![](http://www.sbalbatoh.cz/wp-content/uploads/2018/04/20180427_074335-01-1024x576.jpg)
![](http://www.sbalbatoh.cz/wp-content/uploads/2018/04/20180427_080204-01-1024x576.jpg)
Victoria Lines
Pátek
Poslední den se od nás trhají Michal s Aničkou a jedou se podívat po památkách na druhou stranu ostrova. My jdeme ranní túru 5km od moře ke skalám Victoria Lines.
![](http://www.sbalbatoh.cz/wp-content/uploads/2018/04/Photo-27.04.18-8-59-34_preview-1024x768.jpeg)
Už samotný zážitek prodrat se křovím dolů pod skály umocňuje pak pěkné lezení, kde není ani třeba mága. Kluci zkouší nějaký srandy v Crucifix Cave a The Wave, ale bohužel bez úspěchu (7+ v převisu) a tak nás pak následují s natrhanými jahodami do Monolith Buttess. Tady jsou dvě čtyřkové a tři hezké pětkové cesty na kterých se zabavíme až do jedné hodiny odpoledne. Dokonce jsem nabrala po těch pár dnech i trochu morálu a tahám si svoji první čtyřkovou cestu sama.
Victoria Lines Monolith Buttess vylezené cesty:
- Alden Grinder 5c 16m
- Sunset Boulevard 5c 16m
- Meander 4+ 16m
- Hole and Corner 4+ 12m
![](http://www.sbalbatoh.cz/wp-content/uploads/2018/04/IMG_5269-02-1024x768.jpg)
Na první autobusovou zastávku nad skalami to trvá pár minut chůze a odtud se 260tkou vracíme do Vallety. U fontány Triton pijeme naše poslední pivo na Maltě.
V Burger Kingu na letišti se pak potkáváme s Michalem a Aničkou a u obřích porcí burgrů a hranolek si vyměňujeme zážitky. Tentokrát má letadlo zpoždění už jen 20 minut a v půl 2 ráno tak ležíme doma v posteli.
Mapa Malta + Gozo, aneb co se dá stihnout za 4 dny:
![](http://www.sbalbatoh.cz/wp-content/uploads/2018/04/Inked20180427_185530_LI-1024x704.jpg)