Co asi dělají ty lamy a koně, když celý hřeben přikryje plachta deště? Byli jsme vyhnáni z první etapy tůry, počasí se změnilo na 5 dní souvislého deště a bouřek. Na trase jsme strávili 3 noci, přesto by byla škoda se nepodělit o nabyté zkušenosti. Zvlášť když mám od prvních sestoupaných metrů pocit, že se musím co nejdřív vrátit nahoru.
Karnská hřebenovka se nachází na hranici Rakouska a Itálie a skládá se z několika denních etap, které jsou ohraničené horskými chatami a dny si každý může uzpůsobit podle svých možností. Spát mimo chaty je v Rakousku zakázané a v Itálii obtížné, proto je vhodné si nocleh rezervovat dostatečně dopředu. Pro chaty registrované v klubu Alpenverein najdete kalendář obsazenosti a možnost rezervace po přihlášení
Na chatách platí poměrně velká sleva pro členy Alpenverein i ČHS.
Hřebenovka oficiálně začíná ve městě Sillian. Příjezd je vhodný do Sillian vlakem nebo autobusem. Autem se dá dojet přes mýtnou bránu (5 eur) až k chatě Leckfeldalm, kde lze auto zdarma nechat zaparkované. Trasa může být rozdělena na dvě etapy díky silnici Plöcken strasse, která spojuje horský hřeben s městem Kötschach.
Itinerář celé tůry na devět dní:
1. den Sillian – Sillianhütte – Obstanserseehütte 17,6km
2. den Obstanserseehütte – Porzehütte 13km
3. den Porzehütte – Hochweisssteinhaus 17,3km
4. den Hochweisssteinhaus – Wolayerseehütte 15km
5. den Wolayerseehütte – Plöckenpass 9km (konec první etapy) nebo pokračovat dál na Zollnerseehütte dalších 16km
6. den Zollnerseehütte – Rattendorfer Alm 15km
7. den Rattendorfer Alm – Gasthaus zum Rudi v Eggeralm 23,8km
8. den Eggeralm – Feistritzer Alm 17,5km
9. den Feistritzer Alm – Thörl–Maglern 18,5km
Thörl-Maglern je cílový bod celé Karnské hřebenovky, kde je vlakové nádraží odkud se lze přepravit domů nebo zpět pro auto.
Sillianhütte
Na Sillianhütte přicházíme v noci. Cesta a přesun aut nám dali zabrat. Pod zářícími hvězdami vykukují siluety skalních štítů Dolomit.
Ráno už vše vidíme jasně, z chaty se díváme na národní park Tre Cime. Po snídani vyrážíme směrem k Obstanserseehütte.
Sluníčko nás opéká do ruda a opaluje na nás střih našeho oblečení. Potkáváme lamy, které se pasou a vyhlíží do Dolomit jako my.
Po výstupu na vrchol Demut – La Muta 2592m obědváme v ruinách bunkru z 1. světové války. Voda na trase běžně není, ale protože je začátek léta, místy ještě potkáváme sněhová pole a ani o tekoucí vodu z nich není nouze.
Pokračujeme na vrchol Eisenreich 2665m, kde si užíváme další zastávku a sluníčko.
Obstanserseehütte
Jezero Obstanser See už je jen pod kopcem. Martin uhání napřed a objednává nám za odměnu Weizny. Chata se zdá maličká, ale uvnitř je mnoho pokojů převážně s více postelemi a soukromí tu určitě nehledejte. Spí se v postelích i po třech, aby se ušetřilo místo. Objednáváme si večeři i snídani.
Ráno vrcholky pokrývá mlha. Při výstupu na Pfannspitze 2678m jsme ošleháni vichrem a výhledy nejsou žádné. Zapíjíme vrchol a scházíme na teplou zeleninovou polévku na chatu Filmoor.
Mlha ustupuje a hřebenovka se nám opět ukazuje. Dnešní část není náročná. Z Filmoor následuje sestup cestičkou pod skalními stěnami a mírný výstup do sedla zahradami plnými brusnic a fialových azalek. Ze sedla sestupujeme po kamenech a překračujeme horské prameny. Mezi kapradím se propleteme k Porzehütte.
Porzehütte
Nová Porzehütte je celá obložená dřevem. Pokoje jsou po šesti, ale dvoulůžka jsou oddělena do samostatných kójí. Krásné místo na to, promyslet co dál. Počasí se kazí a my to buď musíme rychle napálit, ale strávíme celý den v dešti nebo zvolíme cestu úniku.
Nakonec se ráno k dešti přidává i bouřka, kterou na hřebeni potkat nechceme. Utíkáme tedy celý mokří do nejbližšího města a je to ta nejlepší volba. Schneme až do druhého dne.
Slibujeme si, že se sem zase vrátíme, upršený hřeben necháváme za zády a odjíždíme domů.
Chceš podpořit tento web a práci autora?
