Nový Zéland – svatební cesta na konci světa 2/2025

Teprve, když zažívám parádní Jet leg dojde mi, kam až jsme doletěli. Málokdo ví, že Nový Zéland je jednou z nejvzdálenějších zemí od Česka, časový posun je +12 hodin a větší posun mezi zeměmi už neexistuje. Moje hlava tohle ví a celé odpoledne na mě doléhá, abych si šla lehnout.

Místo toho děláme pravý opak, snažíme se neusnout. V 8 ráno se ubytujeme, vysprchujeme a jdeme se podívat po okolí. Chceme vidět Pacifik, ale místo toho naše trasa spíš vypadá jako pochůzka kolem výrobních hal a čističky odpadních vod.

Zbytek odpoledne trávíme na terase motelu. Abychom neusnuli z Jet lagu, rozhodneme se trochu proplánovat následující dny a zjistíme, že na Jižním ostrově má teď 3 dny pršet. To by nebylo tak hrozné, kdybychom přesně na ten čas neměli naplánovaný Kepler trek spolu se zaplacenými rezervacemi kempů. No a jelikož je to nejjižnější místo, které jsme chtěli navštívit, posunutím startu bychom zase dosáhli toho, že nestihneme za dva týdny projet celý ostrov. Hledáním alternativ zabijeme další dvě hodiny až Martin v osm večer usíná. Mně to nedá a řeším to dál, Kepler trek měl být třešnička na úvod, těšila jsem se na něj. Asi nemusím vysvětlovat, že první den na Novém Zélandu rozhodně nevypadá jako pohádka o splněném snu.

Když se ale druhý den ráno probudím všechno je jinak. Je mi líp. Ne jen, že včerejší otupělost mozku je pryč, ale jsem nadšená, že naše dovolená právě začíná.