Kokořínsko – Bezděz, Mácháč a Martinské stěny 11/2019

Kam na celodenní výlet kousek od Prahy, kam můžeme vzít i psy? No jasně! Zpátky na Kokořínsko! Tam ještě nemám zdaleka všechno prolezené. Poslední listopadovou sobotu se vydáváme s bráchou směrem na Bezděz. Sluníčko svítí, listí už opadalo ze stromů a všechno okolo se připravuje pomalu na zimu.

Hrad Bezděz

Parkujeme u rybníka ve vesničce Bezděz a cesta k hradu trvá pěšky asi 45 minut. Pěšina k hradu vede čtyřmi branami a je lemovaná patnácti kapličkami. Z hradu je krásný výhled na okolní louky a lesy a na Máchovo jezero.

Přístupová cesta na Hrad Bezděz
Bezděz

Máchovo jezero

Máchovo jezero nebylo cílem cesty, ale když už jsme v Kokořínsko – Máchovo kraji, byla by škoda u jezera alespoň na chvíli nezastavit. Vedly sem kdysi stopy Karla Hynka Máchy a tak po nich jdeme dnes i my.

Jezero leží mezi vesničkami Doksy a Staré Splavy a obklopuje ho dokola les. Kolem písčitých pláží najdeme kiosky, kempy i hotely.

Máchovo jezero

Martinské stěny

Po poledni se dostáváme na Martinské stěny. Stále nám svítí sluníčko i když začíná pofukovat studený vítr. Parkujeme u rozcestníku Dřevčická rokle.

Volíme trasu po značené zelené a na konci louky se napojujeme u lesa na červenou Husí cestu. Lesem mezi pískovcovými skalami se dostáváme na vyhlídkovou pěšinu a po té až k Martinské stěně. Odtud odbočujeme na okruh mezi jeskyněmi Krápník a Tisícový kámen. Psi vesele pobíhají kolem a jelikož je v tuhle dobu turistů málo, můžeme si dovolit mít je volně.

Od pomníku Járy Cimrmana nad námi začíná kroužit temný mrak a když odbočujeme ke skále a vyhlídce Husa, už sněží. Z vyhlídky sice nic nemáme, přesto první letošní sníh nás nadchne a vesele se vracíme zpět k autu Starou husí cestou.

Martinské stěny
Husí cesta – Martinské stěny
Jeskyně Tisícový kámen

Výlet nás bavil. Po cestě bylo několik zajímavých míst a autem bezproblémová dostupnost. Se psy taky žádný problém, nevím tedy jak v sezóně kolem Máchovo jezera a na hrad, ale pokud vyrážíte na podzim nebo na jaře, pejsky klidně vezměte s sebou.

Kokořínsko – Máchův kraj – výlet na dva dny 10/2017

Z domova jsme hledaly nějaké tipy na výlet pro středočeský kraj a rozhodly jsme se pro oblast Kokořínsko. Naše dámská jízda po začíná v obci Mšeno.

Cinibulkova stezka – skalní bludiště

Pro výchozí bod výletu jsme zvolily Cinibulkovo naučnou stezku, kterou jsme si hned na úvod trochu upravily procházkou parkem, kde je k vidění třeba přírodní divadlo nebo skalní obydlí, kde za války žila rodinka nazývaná skaláci. Nádherný průjezd ve skále je pak pro cyklisty i pro pěší pod skalními útvary Obří hlava a žába – my tolik fantazie ale nemáme a žábu jsme ani po půlhodině bádání neodhalily :-D.

V další části trasy našeho výletu prolézáme skalním bludištěm a nakonec vylezeme až nad něj. Zbytek cesty vede v roklině plné skal a my hledáme jeskyni s názvem Obraznice a čekáme něco velkolepýho, nakonec je to jen místnost 2×2 metry.

Pro příště bych proto zvolila menší okruh – nechat auto na autobusové zastávce Na Rovinách – háj a projít se na Obří hlavu, bludiště a k vyhlídce.

Naše delší trasa je tady (stačí kliknout na mapu):

Krásná část trasy skalní město (bludiště) Mšeno a vyhlídka na Vrátenskou horu.

Ve dvě hodiny už nám neskutečně kručí v břiše a tak pospícháme někam do nejbližší pěkné restaurace. Vyhrává restaurace v Ráji a po obědě se nám odtamtud ani nechce. Smějeme se tomu, jak stihnout navštívit 150 míst, která jsou okolo nás, a že jsme si tuhle cestu vlastně vůbec pořádně nenaplánovaly.

Hrad Houska

Na hrad Houska skoro běžíme, ale ve čtyři odpoledne už ho zavírají, a tak stihneme sotva nádvoří a přečíst si nějaké informace. Největší zajímavostí je pověst o průrvě do pekel, díky které je tenhle hrad označen za jeden z nejtajuplnějších.

Připojujeme se k menšímu davu lidí a hned vedle hradu si užíváme vyhlídky na horu Říp.

Skalní útvar Pokličky

Z Housky pospícháme dál, hrozně chceme vidět další a další místa. Příští zastávkou našeho víkendového výletu po Kokořínsku jsou Pokličky, jenže ze směru od Vojtěchova zaparkujeme moc brzy a místo TĚCH pokliček, jdeme na Jestřebnické pokličky. Tam už nám dochází síly, ale humor se stupňuje :-D. Zjišťujeme, že tenhle maraton nás spíš zabije a že spolu už asi nikam příště radši nepojedeme :-D.

Vracíme se k autu a jedeme o kilometr dál na ty správné Pokličky.

Pomalu se stmívá a jestli na hrad Kokořín nedojedeme autem, tak už ho nejspíš nestihneme. A je to tak. Dojet tam nejde a museli bychom si to krásně vyšlápnout až zdola od parkoviště. Takže hrad na nás tady asi bude muset počkat do příště a my se jedeme ubytovat.

Ubytování v Mělníku a koncert

Bydlíme v Mělníku v Apartmánu v Podzámčí. Shodíme ze sebe batohy a snažíme se vyhecovat ještě k návštěvě alespoň nějaké místní hospody. Nakonec je ta únava hrozně fajn, protože na ni chutná pivo prostě nejlíp. Z malé dřevěné hospůdky se přesouváme na rádoby rockový koncert do Staré mydlárny.

Druhý den opouštíme náš zámecký pokoj. Umím si tady představit krásný prodloužený víkendový pobyt.

Z Mělníku vyrážíme na dva poslední výlety.

Čertovy hlavy

Přesouváme se do obce Želízy. Už při příjezdu jsou na kopci vidět ve skále vytesané dvě čertovy hlavy. Jsou vysoké asi 9 metrů a koukají tady do údolí už asi 160 let.

Jeskyně Klácelka

Po modré turistické značce se dá dojít k jeskyni Klácelka a skalním rytířům. Rytíře vytesal ten samý sochař jako Čertovy hlavy a nechal je zasazené ve skalním bloku nad obcí Liběchov.

Odtud už naše cesta vede jen kolem hory Říp a hurá domů. Uf. Přežily jsme maraton Kokořínska, ale i kdybychom ho absolvovaly třikrát znova, určitě stejně nestihneme všechno.

Naše trasa s označením zastávek tady.